Literární kabinet

                         

Městská knihovna Nymburk otevřela Literární kabinet dne 4. 9. 1999, jehož posláním je sběratelská a archivářská činnost vztahující se nejen na dílo Bohumila Hrabala, ale také na veškeré počiny, které na motiv či v souvztažnosti s jedinečnou osobou Bohumila Hrabala vznikly. Pozornost je rovněž věnována autorům z okruhu přátel Bohumila Hrabala, lidem, kteří se tvůrčím způsobem zřejmě dotýkali jeho života.

 

Badatelé mají k dispozici kompletní životopisné informace o Bohumilu Hrabalovi a jeho rodině, jeho bibliografii, informace o filmových a televizních adaptacích jeho děl, rešerše časopiseckých článků a videokazety filmů (Skřivánci na niti, Perličky na dně, Slavnosti sněženek, Ostře sledované vlaky, Postřižiny, Příliš hlučná samota, Něžný barbar).

 

Letošní novinkou je vzácný exemplář Hrabalova textu vydaného samizdatem, který nám velkoryse zapůjčila samizdatová knihovna Libri Prohibiti – badatelům je v kabinetu prezenčně k dispozici.

 

 

SEZNAM LITERATURY KABINETU

 

 

Novinky Literárního kabinetu leden 2020

 

Disertační práce Táni Alešové je rozčleněna do čtyř kapitol, přičemž dvě vstupní kapitoly jsou obecnějšího charakteru a je jim vymezena zhruba první třetina textu. Jádro práce je obsaženo ve zbývajících dvou třetinách textu, které obsahují výsledkyvýzkumu a nabízejí badatelské obci řadu méně známých i neznámých skutečností vztahujících se kzadanému tématu. Úvodní kapitola nabízí literárněhistorický přehled toho, jak vItálii vznikla bohemistická studia a jakými peripetiemi procházela od 20. let minulého století do současnosti. Druhá kapitola je nazvána „Hrabalovo dílo a problematika jeho publikování ve vlasti“. Následující kapitola „Vydávání a ohlas díla Bohumila Hrabala vItálii“ je nejrozsáhlejší a doktorandka vní plně zúročila svou italistickou erudici. Jde o podrobný chronologický přehled překladů a kritické i čtenářské recepce Hrabalova díla vkontextu italské národní literatury. V závěrečné kapitole práce, nazvanou „Hrabalova pozice vitalském literárním kontextu“, se Alešová věnuje konkrétnímu vlivu Hrabala na italské autory a poté se podrobně zabývá italskými divadelními adaptacemi Hrabalových děl. Anotace vytvořena z posudku disertační práce od doc. PhDr. Martina Pilaře

Alešová, Táňa. Recepce díla Bohumila Hrabala v Itálii. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko- přírodovědecká fakulta, Ústav cizích jazyků, 2015. 158 stran. ISBN 978-80-7510-174-7.

 

Pro čtenáře, který se nespokojí náhodným setkáním s některým z Hrabalových textů, tedy vlastně pro každého náročnějšího ctitele tvorby Bohumila Hrabala (1914-1997), má Baluchova kniha Kain podle Hrabala nepřehlédnutelný význam. Otvírá mu totiž přístup k palimpsestovému charakteru, tj. k vnější i vnitřní intertextualitě Hrabalova díla. V perspektivě, kterou nám Baluchova kniha nabízí, můžeme pozorovat všechny důležité texty Bohumila Hrabala, od Kaina přes Taneční hodiny pro starší a pokročilé až k variacím Příliš hlučné samoty - máme-li zůstat u té rozhodující fáze autorovy tvorby, na kterou přiložil Jacek Baluch svoje zvětšovací sklo. Překlad jeho knihy má českým zájemcům o Hrabalovo dílo stále co říci. Přeložila Marie Havránková. Vychází v edici Literární řada.

Baluch, Jacek. Kain podle Hrabala. Vyd. 1. Praha: Academia, 2012. 162 s. Literární řada. ISBN 978-80-200-2199-1.

 

 

 

Kniha obsahuje patnáct studií badatelů různých generací. Studie představují soustředěné pohledy jak na Hrabalovo rozsáhlé a mnohotvárné dílo, tak i na kontext a osobnosti, které s dílem i jeho tvůrcem tak či onak souvisejí /na surrealismus, totální realismus, Egona Bondyho, Honzu Krejcarovou, Jiřího Koláře a další/. Jednotlivé studie-pohledy zhodnocují mnohost teoretických přístupů /fenomenologie, postmarxismu, poststrukturalismu, analýzy diskurzu a podobně/, ale i studium pramenů - detailně zkoumají například Hrabalovu techniku psaní či estetické aspekty Hrabalova umění překladu. Nedílnou součást publikace tvoří rovněž vzpomínkově laděné texty.

Kanda, Roman, ed. Trhliny světa: kniha studií o Bohumilu Hrabalovi. Vydání první. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., 2016. 223 stran. ISBN 978-80-88069-18-8.

 

 

 

Esej, který se zabývá různými způsoby výkladu Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále u čtenářů různých národností (Češi, Francouzi, Němci). Autoři se věnují zejména oblasti hodnot, poetice literárního díla, otázce národního charakteru románu, hodnocení jednotlivých postav atd. Práce je založena na sociologickém výzkumu. Práce v níž autoři použili řadu vědeckých disciplín k tomu, aby si ověřili teorii nejen o špatném či dobrém překladu, ale především o vnímání a chápání svébytného literárního díla v odlišném kulturním prostředí.

Cosset, Pierre-Laurent a Grafnetterová, Lenka. Jak čtou Češi, Francouzi a Němci Hrabalova Anglického krále: esej ze sociologie četby. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. 224 s. Knižnice Sociologické aktuality; sv. 17. ISBN 978-80-86429-95-3.

 

 

 

Film Hoří, má panenko byl natočen a uváděn v klíčovém období kariéry svého tvůrce Miloše Formana, dějin domácí kinematografie, ale také veřejného života tehdejšího Československa. Jeho produkční historie, začínající koncem roku 1966 a vrcholící v uváděních na přelomu let 1967 a 1968, svědčí o podmínkách a postavení tvůrců tzv. nové vlny, ale také o snahách centralizované kinematografie navázat distribuční a koprodukční kontakty se zahraničními partnery. U odborné kritiky, řadových diváků a u oborové organizace hasičů film vyvolal kontroverzní reakce, a dokládá tak, jak politizovaná byla média a umění, a veřejný život obecně. Právě těmto a dalším aspektům snímku Hoří, má panenko se věnuje stejnojmenná kniha. Vedle studií vycházejících z dosud nezpracovaných archivních souborů a přinášejících tak zcela nový pohled na domácí kinematografii sledovaného období, soustřeďuje také rozhovory s osobnostmi klíčovými pro vznik snímku, několik dosud nezveřejněných fotografií z natáčení a edici vybraných archivních pramenů. Součástí knihy je také zpráva o digitálním restaurování snímku Hoří, má panenko, uvedeného v obnovené podobě premiérově na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v roce 2012.

Batistová, Anna, ed. Hoří, má panenko: [barevná komedie, v níž se tancuje, krade a hasí]. Vyd. 1. Praha: Národní filmový archiv, 2012. 301 s. ISBN 978-80-7004-150-5.

 

 

Novinky Literárního kabinetu leden 2020

 
Pelán anjAnglický překlad úspěšné přehledové studie o celku díla Bohumila Hrabala. Původně určeno pro italské souborné vydání díla BH, jak prozrazuje autorův důsledně komparativní přístup zasazující Hrabala do kontextu evropské a světové literatury. Přesná a originální charakteristika vývoje spisovatelova stylu v jednotlivých dílech je ideálním "úvodem do Hrabala" pro začátečníky i pokročilé. Knihu doprovází fotografická příloha "portrétů" BH a jeho světa, přeložil a detailní bibliografií dostupných překladů BH do angličtiny doprovodil David Short.
 
Pelán, Jiří. Bohumil Hrabal: a full-length portrait. First English edition. Prague: Karolinum Press, 2019. 138 stran. Modern Czech classics. ISBN 978-80-246-3909-3.

 

 

 

  Novinky Literárního kabinetu prosinec 2019

 

"Literární žurnalistika" je Hrabalův termín, který sám razil pro texty svého posledního tvůrčího období. Několikastránkové glosy stavu vlastní duše i politické a společenské situace, ať už v podobě neadresných úvah, hovorů s kocourem Cassiem či neodeslaných dopisů autorově pozdní múze April Giffordové, již překřtil na "Dubenku", vycházely pravidelně jako aktuální sešitová vydání v nakladatelství Pražská imaginace a později jako několik knižních výborů. Tento souborný svazek je zároveň doplněn bohatým faktografickým materiálem - rejstříkem, poznámkami, prologem vydavatele i četnými citacemi kritik.

Hrabal, Bohumil. Pojízdná zpovědnice: literární žurnalistika. Vydání první. Praha: Mladá fronta, 2018. 466 stran. Spisy; 7. ISBN 978-80-204-3510-1.

 

Sborník prací věnovaných Bohumilu Hrabalovi nazvaný Hledání proluk chce být příspěvkem k diskusi o „fenoménu Hrabal“, jenž i přes bohatou literaturu předmětu stále provokuje k hledání nových hodnot a objevování nových kontextů. K účasti na publikaci (a předchozí konferenci s panelovou diskusí překladatelů konanou v roce 2014 ve Varšavě) byli pozváni zástupci všech polských bohemistických pracovišť (J. Baluch, J. Zarek, A. Gawarecka, J. Czaplińska, J. Królak, J. Goszczyńska, K. Ćwiek-Rogalska, A. Kaczorowski, D. Bielec, W. Soliński), v jejichž odborném zájmu má dílo Bohumila Hrabala přední místo, a také čeští literární vědci a historici (J. Pelán, J. Češka, T. Kubíček). K autorům sborníku se řadí i dvě znalkyně a zároveň překladatelky Hrabalova díla z Itálie a ze Španělska (A. Cosentino a M. Zgustová).

Goszczyńska, Joanna, ed. Hledání proluk: Bohumil Hrabal - analýzy a interpretace. První české vydání. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum, 2019. 185 stran. ISBN 978-80-246-4405-9.

 

 

 

Koláž rozhovorů, fotografií, dopisů i vzpomínek na Bohumila Hrabala a Jiřího Koláře je nejen mozaikou humoru a poetických obrazů, ale i galerií toho, co se v domácím i exilovém kulturním prostoru v minulém století odehrávalo. Kniha zábavným způsobem naznačuje zřejmé příbuzenství vizuální a verbální poezie obou básníků. Jejich prostorem bez hranic tak procházejí Miloš Forman i Jiří Menzel, Pavel Tigrid i Joska Skalník, Meda Mládková a Jiří Stivín, Jindřich Chalupecký a Josef Hiršal, Václav Havel i Jiří Mucha a mnozí další.

 

 

Kynčl, Jaroslav John. Na přelomu časů: klovající orel & zesurovělý pierot. Praha: Galén, [2019], ©2019. 199 stran. ISBN 978-80-7492-429-3.

 

Novinky Literárního kabinetu září 2019

 

Kniha přináší příspěvky z konference pořádané před 2 lety v Nymburce. Tematickou osu tvoří mnohotvárnost styčných ploch mezi Hrabalovou tvorbou a historií / historiografií. Badatelé se věnují spisovatelovu přístupu k různým historickým obdobím, postavám, specifickým kulturám a prostředím apod. Stranou nezůstává ani středoevropský kontext díla, včetně např. způsobů osvojování hrabalovské tvorby konkrétními kulturami v dnešní době (Polsko). Kniha se skládá z bloku historického, který komparuje vybrané historické události v Hrabalově podání v dochovaných pramenech, a bloku literárněvědného, který postihuje svébytnou imaginativní (a/nebo imaginární) historii v Hrabalově díle. Klíčový význam přináleží autorské hře s vlastní identitou, což má mj. vyjádřit hlavní název knihy „Schizofrenická historiografie“.

Češka, Jakub, ed. et al. Schizofrenická historiografie: literatura Bohumila Hrabala v krátkém 20. století. Vydání první. Dolní Břežany: Scriptorium, 2019. 227 stran. ISBN 978-80-88013-79-2.

 

Čínský redaktor a spisovatel sdílí prostřednictvím esejů, deníkových záznamů a dopisů své vzpomínky na návštěvy v Praze, spojené s vydáváním Hrabalových děl. Autorem knihy je redaktor, který se zasadil o vydání Hrabalových knih v Číně. Jeho návštěvy v Čechách jsou zachyceny v podobě díla na pomezí cestopisu, deníku a sbírky esejů. Dojmy návštěvníka zdaleka, obeznámeného však skrze četbu Hrabalových textů s českým prostředím, se mísí s rozjímáním nad stavem současné literatury.

 

 

Long, Dong. Na zdraví, Hrabale!. Překlad Zuzana Li. Praha: Verzone, 2018. 162 stran. Xin. ISBN 978-80-87971-21-5.

 

 

Sbírka příběhů nebo smyšlených vzpomínek autora z let strávených v pražských hospodách je svědectvím jeho celoživotní fascinace Hrabalem. Autor ukazuje tohoto milovaného člověka bez smokingu.

 

 

 

BIELASZEWSKI, Franciszek A. Tak, panowie, idę umrzeć : o Hrabalu i piwoszach. Wyd. 1. Wrocław: Wydawnictwo Dolnośląskie, 2003. 123 s. ISBN 83-7384-002-8 il.